Jaká jsou podpůrná „koronavirová“ opatření
8. dubna
Pandemie, karanténa, roušky a respirátory. Slova, která teď slýcháme denně. A také slovo koronavirus nebo taky Covid-19. Slovo pandemie většina z nás sice znala, ale jen málokdo z nás tušil, že se nás bude osobně týkat a že si budeme moct její důsledky osahat doslova na vlastní kůži.
A to i přesto, že vědci pandemii očekávali desítky let. Jenže tohle není sci-fi, ale skutečná realita.
Je to tady!
A my se s tím musíme popasovat, jak nejlépe umíme. Nikdo z nás podobnou situaci nikdy nezažil, a tak po prvním náporu na psychiku, strach o život a přežití přichází čas prvních reálných kroků, které můžeme po zajištění základních potřeb a aktivit vyplývajících z opatřeních nařízených vládou udělat navíc.
Pokud jste zaměstnanec…
… a jste zaměstnaný na dobu neurčitou, dá se říct, že máte největší jistotu, že tuhle dobu ustojíte nejlépe. Alespoň po stránce udržení zaměstnání a finanční situace. Vláda totiž spustila program Antivirus, který podporuje zaměstnavatele, aby nemuseli zbytečně své zaměstnance propouštět.
Víc najdete nastránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) tady.
Program se spouští od pondělí 6. dubna a zjednodušeně řečeno podporuje zaměstnavatele v tom umožnit svým zaměstnancům pracovat v některém z následujících režimů. A to i přesto, že pro svoje zaměstnance nemají stejný objem práce jako v období „nekoronavirovém“.
Pokud nenajdete odpověď v dále popsaných situacích nebo si nejste jistí, zda se k vám zaměstnavatel chová férově, koukněte se také na stránky MPSV na Listinu základních práv zaměstnance během pandemie koronaviru.
Práce z domova (home-office)
Tento režim dosud v ČR nevyužívalo tolik firem, kolik by mohlo. Má svoje výhody i nevýhody. Zaměstnavatelé často vnímají jako nevýhodu to, že nemají dohled nad časem, který zaměstnanec při svojí práci skutečně stráví. Na druhou stranu nemusí zaměstnancům vyplácet přesčasy. Výhodou pro zaměstnavatele také může být ušetření nákladů za provoz kanceláří a dalších souvisejících nákladů, pokud zaměstnanec pracuje přímo ve firmě.
Tato možnost je ale bohužel většinou možná jen pro určité pracovní pozice. Převážně ty kancelářské. Můžou ji však využít i pracovníci v karanténě, pokud jim to zdravotní stav dovolí.
V tomto případě připadá zaměstnancům 100 procent jejich mzdy.
Karanténa
Pokud je zaměstnanec v karanténě a nemůže pracovat tzv. na home-office, má nárok na náhradu mzdy ve výši 60 procent průměrného redukovaného výdělku. V případě, že karanténa trvá déle než čtrnáct dní, má zaměstnanec nárok na vyplácení nemocenské dávky.
Náhradu mzdy proplatí zaměstnavateli stát.
Ošetřovné
Ošetřovné neboli lidově ošetřovačka člena rodiny doznala v tomto období největší změny. Alespoň ta týkající se dětí, které je nutné obstarat kvůli uzavření škol. Nově na ni mají totiž nárok rodiče dětí až do věku 13 let. A to po celou dobu, co školy zůstanou zavřené. Pokud se rodiče starají o děti hendikepované, není pro nárok na ošetřovné stanovena žádná věková hranice.
Zaměstnanec má nárok na 60 procent takzvaného redukovaného denního vyměřovacího základu. Příklady výpočtu ošetřovného a všechny důležité informace, včetně nejčastějších otázek a odpovědí, najdete na stránkách MPSV.
Uzavření nebo omezení provozu
Pokud je zaměstnavatel nucen kvůli mimořádným opatřením uzavřít nebo výrazně omezit svůj provoz a není možné využít předchozích možností, má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve 100 procentech průměrného výdělku. Zaměstnavateli stát proplatí 80 procent. Platí tam ale horní hranice. Na jednoho zaměstnance vyplatí stát zaměstnavateli maximálně 39 tisíc korun měsíčně.
Uzavření kvůli nepřímým dopadům
Také může nastat situace, kdy se zaměstnavatele dotkne mimořádná situace nepřímo. Jedná se tři různé možnosti. Všechny také řeší program Antivirus a stát proplatí zaměstnavateli 60 procent náhrady ze mzdy pro každého ze zaměstnanců. Horní hranice je v tomto případě stanovena na maximálně 29 tisíc korun měsíčně na jednoho zaměstnance.
První ze situace se týká uzavření z důvodu, kdy do zaměstnání nemůže dorazit velká část zaměstnanců nebo klíčoví zaměstnanci. Například kvůli péči o dítě nebo karanténě, případně cizinci. V tuto chvíli mají zaměstnanci nárok na náhradu mzdy ve 100 procentech průměrného výdělku.
Druhá situace je pro případ uzavření z důvodu, že zaměstnavatel nemá potřebné suroviny, služby nebo výrobky nutné k zajištění provozu. Pracovníci dostanou náhradu ze mzdy v hodnotě 80 procent průměrného výdělku.
Třetí případ se týká situace, když klesne poptávka po výrobcích a službách natolik, že je nutné firmu uzavřít. Zaměstnanec získá náhradu mzdy v hodnotě 60 procent průměrného výdělku.
Pokud jste nezaměstnaný…
Bohužel i k této situaci může dojít nebo možná i došlo. Podmínky výpovědi a následné pomoci se odvíjí podle zákoníku práce. Zaměstnanec, který dostal výpověď z pracovního poměru, má nárok na odstupné. Pokud pracovní poměr trval méně než jeden rok, je odstupné jeden průměrný plat. Pokud alespoň rok a méně než dva roky, tak dva průměrné platy a nad dva roky tři průměrné platy.
Jak je to s podporou v nezaměstnanosti?
Pokud jste v posledních dvou letech pracovali v součtu alespoň 12 měsíců, máte nárok na podporu v nezaměstnanosti. Ta je však časově omezená a nezaměstnaný do věku 50 let může podporu čerpat maximálně pět měsíců, do 55 let až osm měsíců a nad 55 let až jedenáct měsíců.
První dva měsíce máte nárok na 65 procent průměrného měsíčního čistého příjmu. Další dva měsíce na 50 procent a další měsíce pak už jen 45 procent průměrného čistého příjmu.
Pokud jste v posledních dvou letech nepracovali alespoň 12 měsíců, ale je možné uplatnit tzv. náhradní dobu pojištění (například při invaliditě III. stupně, za péči o dítě do čtyř let věku nebo o dítě se zdravotním postižením do 10 let věku) nebo nemůžete doložit výši průměrného předchozího výdělku bez vlastního zavinění, případně nelze stanovit váš čistý výdělek nebo vyměřovací základ, počítá se vám podpora z průměrné mzdy státu.
Na konci roku 2019 byla hodnota průměrné mzdy 33 429 korun. Bohužel procenta jsou pro tyto případy výrazně nižší – první dva měsíce máte nárok na 15 procent, další dva na 12 procent a na zbývající měsíce 11 procent.
Pokud jste živnostníci…
… je tato situace pro vás pravděpodobně velmi náročná. Proto vláda přistoupila k několika podpůrným krokům, aby menší podnikatelé o svoje živnosti nepřišli. Dlouho se jednalo o přímé podpoře v hodnotě až 25 tisíc korun. O této podpoře bude rozhodovat Finanční správa během dubna a platí pro všechny aktivní živnostníky, pokud byli aktivní k 12. březnu tohoto roku nebo jsou sezónní podnikatelé, kteří přerušili činnost kdykoliv po 31. srpnu 2019.
Přímá podpora
Pokud musel živnostník omezit provoz mezi 12. březnem a 30. dubnem, bude mít nárok na 500 korun za každý den s omezenou nebo zavřenou provozovnou. Podpora by měla být legislativně schválená k 12. dubnu.
Odpuštění záloh
Se zpětnou účinností od března nemusí platit půl roku osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) zálohy na sociální pojištění. Navíc se jim odpouští i minimální zálohy ve výši 2 544 korun. Přesto se i nadále OSVČ bude toto období počítat na důchodové nároky.
Ti, kdo platí větší částky, v ročním zúčtování doplatí rozdíl mezi minimální zálohou a skutečnou výší pojistného podle zisku za rok 2020.
Odpuštění záloh bylo schválené až koncem března, proto se v březnu zaslané zálohy budou počítat až jako zářijové. Stejný režim platí i pro zdravotní pojištění, kde činí minimální zálohy 2 352 korun. Ty budou zcela odpuštěny.
Všechny důležité informace v podobě manuálu pro OSVČ najdete v tiskové zprávě MPSV tady.
Dva liberační balíčky na kontrolní hlášení a daně
Přesné znění liberačních balíčků najdete opět na stránkách Ministerstva práce a sociálních věci zde.
Zjednodušeně řečeno – promíjí se pozdě podané kontrolní hlášení i opožděné podání přiznání k dani z příjmu u fyzických i právnických osob. Také se promíjí podání červnové zálohy na daň z příjmů, nepodání přiznání daně z nabytí nemovitých věcí a pokuty za pozdní uhrazení daně z nemovitosti.
Pokud podáte přehled o příjmech a výdajích za rok 2019 do 3. srpna a současně uhradíte také doplatek pojistného, bude vám prominuto penále.
EET a ošetřovné
Toto jsou dvě důležitá témata, která OSVČ řeší. První je, že po dobu mimořádných opatření a následujících třech měsíců bude pozastavené EET.
OSVČ s dětmi mají nově nárok také na „ošetřovné“. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v tuto chvíli vypsalo výzvu „Ošetřovné“ pro OSVČ – výzva I, na kterou prozatím vyčlenilo 100 milionů korun. Podmínky jsou obdobné jako pro zaměstnance – ošetřovné se týká nezaopatřených dětí do věku 13 let nebo hendikepovaných dětí bez omezení věku po celou dobu trvání mimořádné situace.
Živnostníci mohou čerpat maximálně 13 144 korun měsíčně, za den to je částka 424 korun.
Co všechno mohou OSVČ ještě využít?
Do 3. dubna mohli živnostníci požádat o vládou jištěnou půjčku v rámci programu COVID II. Předpokládá se ale, že s tímto programem se bude pokračovat. Další vlna bude pravděpodobně spuštěna kolem 20. dubna.
Živnostníci mohou využít také mimořádnou okamžitou pomoc nebo další dávky pomoci. Informace o mimořádné okamžité pomoci připravil Úřad práce tady, další přehledy pro podnikatele a OSVČ připravili experti z Centra pro společenské otázky a organizace IQ Roma servis i Ministerstvo průmyslu a obchodu zde.
Pokud jste pendleři...
… a nevíte, co teď. Nezbývá vám než sledovat dění. Pokud ale přijdete o práci, je pro vás dobrou zprávou, že o dávky v nezaměstnanosti můžete zažádat ve svém bydlišti. Dávky se počítají z výdělku v zemi, kde jste pracovali. Základní podmínkou pro nárok na výplatu podpory v nezaměstnanosti je trvání důchodového pojištění (v rámci zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti) v délce alespoň 12 měsíců za poslední dva roky nejen v zahraničí, ale i na území České republiky.