Novinky roku 2013 v kostce: Začneme tím nejpalčivějším – daněmi
14. ledna
Do poslední chvíle nás poslanci napínali. A když těsně před koncem loňského roku podepsal daňový balíček prezident, bylo jasno. Teda spíš temno, protože daňové změny znamenají jediné: zdražení všeho a všem. Postiženi budou zaměstnanci, podnikatelé, majitelé nemovitostí, rodiče, děti a dokonce i pracující důchodci. Přečtěte si, co se koho týká.
První nejdiskutovanější změnou je zvýšení obou sazeb daně z přidané hodnoty o jeden procentní bod. Nižší vzroste ze 14 na 15 procent, vyšší z 20 na 21 procent. I když to teoreticky znamená zdražení naprosto všeho zboží i služeb o necelé procento (přesně o 0,83 procenta), v praxi se toto navýšení našich peněženek nemusí dotknout nijak dramaticky. Když si vzpomeneme na začátek loňského roku, kdy se zvýšila nižší sazba DPH o čtyři procentní body, ve finále ceny o tolik nevzrostly. Obchodníci si totiž dobře uvědomovali, že další zdražování jim vyšší zisk nepřinese. A důvod? Jednoduchý, lidé nemají peníze, šetří a nekupují. Podobná situace je i letos. Určitě se však zdraží například energie, volání a další pevné platby. Hůř na tom také budou rodiče malých dětí a nemocní. Skončila nám totiž evropská výjimka a dětské pleny a některé zdravotnické pomůcky poputují z nižší do vyšší sazby. Například za balík plen, který stál loni s daní 670 korun, zaplatíte nyní o 41 korun víc.
Ještě hůř ponesou schválení daňového balíčku někteří podnikatelé. Dotkne se zejména těch, kteří si zvykli odečítat výdaje paušálem. Za to, že nemusejí schovávat paragony, budou „odměněni“ tím, že si nebudou moci odečíst z vypočtené daně slevu na děti a vyživovanou manželku nebo manžela. Pokud si někdo vydělává jako zaměstnanec a přitom podniká, týká se ho toto pravidlo, pokud výdělky z podnikání tvoří více než polovinu jeho daňového základu. To je jistě rána především pro podnikatele, kteří mají malé děti a ženu, která má malé příjmy. Například živnostník, který dosud odečítá náklady ve výši 60 procent (všechny neřemeslné živnosti) s ženou na rodičovské a dvěma dětmi, tak přijde za rok až o 43 tisíc korun čistého. Ale nezoufejte, rada, jak o peníze nepřijít, existuje. Buď si v podnikání budete uplatňovat skutečné náklady a vést minimálně daňovou evidenci, nebo pokud je druhý z manželů zaměstnaný, může slevy na děti odečítat on.
To však ještě není konec. Ti, kteří podnikají podle zvláštních předpisů, píší autorské články, mají nezávislá povolání, například lékaři, poradci, znalci, tlumočníci, herci, sportovci (paušál 40 procent) a všichni, kteří mají příjmy z pronájmu (paušál 30 procent), nebudou moci využít paušálu vůbec v případě, že jejich roční obrat překročí dva miliony korun (166 tisíc korun měsíčně). Kdo tedy bude mít od letoška z těchto činností roční příjem vyšší než dva miliony korun, bude si muset „chca nechca“ vést účetnictví nebo daňovou evidenci. Ti, kdo uplatňují paušál 80 procent (zemědělci, řemeslníci) a 60 procent (ostatní živnosti), celkovou výši nijak omezenou mít nebudou.
A máme tu další velkou změnu. Před pěti lety naši zákonodárci slavnostně zavedli možnost uplatnit slevu na poplatníka i pro pracující důchodce, letos ji na tři roky ruší. Co to znamená? Všichni lidé, kteří pobírají starobní penzi a přitom pracují ať už v zaměstnaneckém poměru, na dohodu či podnikají, budou ze všech svých přivýdělků platit daně z příjmu, nebudou si ji tedy moci ponížit o 24 840 korun za rok (2 070 korun měsíčně).
Jen malé upozornění. V daňovém přiznání, které budou podnikatelé a ti, kdo si přivydělávají, vyplňovat do konce letošního března, ještě k zásadním změnám nedojde. Změny se týkají roku 2013, a tudíž daňového přiznání, které se odevzdává v roce 2014.
A je tu další nemilá novinka. Zvýšení daně z převodu nemovitosti ze tří na čtyři procenta. Zatímco u DPH je rozdíl jednoho procentního bodu téměř zanedbatelný, tady už může nadělat pořádné vrásky. Pro ty, kdo prodávají nemovitost, znamená rozdíl desítek, či dokonce stovek tisíc korun. Třeba u bytu za dva miliony korun daň stoupne z 60 na 80 tisíc korun, u domu za deset milionů z 300 na 400 tisíc korun. Zatím tuto daň odvádí prodávající, pravděpodobně od roku 2014 přejde povinnost na kupujícího.
Daň z nemovitosti balíček nijak neřeší, letos někde mírně poroste, většinou zůstane stejná a v některých obcích se dokonce sníží. A tady je třeba zmínit také jedno drobné usnadnění. Nesouvisí sice přímo s daňovým balíčkem, ale s daněmi ano. Od ledna se mění struktura finančních úřadů. Majitelé více nemovitostí v jednom kraji budou nyní podávat pouze jedno daňové přiznání a obracet se pouze na jeden úřad.
Než se dostaneme k dalšímu nepříjemnému zvyšování, je tu ještě jedna úleva. Ocení ji zejména ti, kterým zaměstnavatel přispívá na penzijní připojištění či životní pojištění. Od letoška totiž může dát o šest tisíc víc, dohromady tedy 30 tisíc korun za rok.
A blížíme se do finiše. Následující změny postihnou horních deset tisíc, neboli lidi s vyššími příjmy. První je takzvaná solidární daň pro bohaté. V letech 2013 až 2015 budou lidé, jejichž příjmy přesahují strop vyměřovacího základu na sociální pojištění (48násobek průměrné mzdy, mění se každý rok, pro rok 2013 je to 1 242 432 korun), platit daňový příplatek k dani z příjmu fyzických osob ve výši sedm procent. Platí jak pro zaměstnance, tak pro podnikatele a týká se příjmů nad stanovenou hranici.
A za druhé, ve stejném období (následujících tří let) budou zrušeny maximální vyměřovací základy na zdravotní pojištění (do konce roku 2012 to byl 72násobek průměrné mzdy). Zdravotní pojištění se tedy bude platit ze všech příjmů bez omezení.
A úplně nakonec ještě jedna zpráva. Jako každý rok se i letos zvyšují minimální zálohy na důchodové a zdravotní pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné. Může za to zvýšení průměrné mzdy, ze které se minima vypočítávají. Letos tedy zaplatí ti, kteří mají podnikání jako hlavní činnost, na zdravotní pojištění minimální zálohu 1 748 korun měsíčně (o 51 korun víc než loni) a na důchodové pojištění 1 890 korun měsíčně (o 54 korun víc než loni). Kdo má podnikání jako vedlejší činnost, platí minimální zálohy jen u důchodového pojištění a pouze tehdy, když příjem z podnikání přesáhne rozhodnou částku, která je pro rok 2013 stanovená na 62 121 korun. Koho se tedy bude minimální záloha týkat, zaplatí měsíčně 756 korun (o 21 korun víc než loni). U zdravotního pojištění se neplatí minimální zálohy, nová výše zálohy se vypočítá po podání Přehledu o příjmech a výdajích ze skutečných příjmů. Stejná jako loni zůstává záloha na dobrovolné nemocenské pojištění, a to 115 korun měsíčně. Od kdy je třeba platit novou částku? Zatímco u důchodového pojištění platíte vyšší částku minimální zálohy až za měsíc, ve kterém budete podávat Přehled o příjmech a výdajích (za duben 2013 do 20. května), u zdravotního pojištění je nutné zaplatit novou zálohu už za leden 2013 (do 8. února). Podnikatelé, kteří zahájí podnikání až v roce 2013, budou platit nové minimální zálohy hned od začátku.