Trochu vánoční historie
16. prosince
Ať už slavíte Vánoce proto, že je vnímáte jako nejdůležitější křesťanské svátky nebo součást tradic, možná by vás mohlo zajímat víc o tom, jak vlastně vznikly a proč se slaví. Vánoce v klasickém pojetí jsou křesťanským svátkem, ale ne všude nosí dárky Ježíšek.
V některých zemích obdarovává Otec Vánoc nebo různé postavy, pro které byl v průběhu staletí inspirací svatý Mikuláš. Takovým je nám všem známý Santa Claus nebo méně známý španělský Papá Noel a italský Babbo Natale.
Někde dárky nosí trpaslíci, jinde čarodějnice, v Argentině dokonce koně. Téměř po celém světě se ale Vánoce nějakou formou slaví. Obvykle v závislosti na koloniální minulosti konkrétní země a propojení s evropskými kořeny a tradicemi.
Přesto existují země, kde je slavení Vánoc zakázáno nebo dokonce přísně trestáno. Od roku 2014 se třeba v Bruneji slavení Vánoc trestá až pětiletým pobytem za mřížemi nebo vysokou pokutou. V přepočtu téměř půl milionu korun.
Ale i v křesťanské Evropě bylo období, kdy se Vánoce nesměly slavit nebo dokonce byly zakázané. V průběhu 20. století v totalitních režimech nebo třeba v 17. století v Anglii. Puritáni tam vánoční svátky zakázali po popravě krále Karla I. a ustanovení republiky. Důvodem proto bylo s Vánoci spojené opilství a jiné nepřístojné chování. Navíc jim vadilo, že slavení Vánoc není popsáno v Bibli.
Historie puritánům vlastně dává za pravdu
Když se Ježíš Kristus narodil, jeho narození se samozřejmě neslavilo hned. Tedy až na mudrce, kteří se přišli čerstvě narozenému budoucímu „králi“ poklonit. Ani samotné křesťanství nevzniklo s jeho narozením. Formovalo se dlouhé roky až po Ježíšově ukřižování. Proto je pochopitelné, že zvyk připomínat si narození Krista se ujal na území Římské říše až v průběhu 4. století.
A proč se slaví Vánoce na konci prosince?
Podle některých hypotéz je to proto, že raní křesťanští myslitelé odvozovali Vánoce od předpokládaného data početí Ježíše. To bylo Panně Marii zvěstováno během jarní rovnodennosti. V církvi se Zvěstování Panny Marie slaví 25. března. Tedy přesně devět měsíců před Vánocemi.
Někteří učenci se navíc přikláněli k tomu, že se Ježíš narodil v nejkratším dni roku. Při zimním slunovratu. Ten v římském kalendáři připadal na 25. prosince a je považován za 1. svátek vánoční ve většině zemí s křesťanskou tradicí. Otevřená je ale také možnost, že datum pochází z předchozích pohanských oslav zimního slunovratu a v průběhu staletí na ně křesťanství jednoduše navázalo.
Pro nás je vlastně dnes vcelku jedno, jestli vánoční svátky a jejich tradice patří víc k oslavě zimního slunovratu nebo narození Pána Ježíše. Důležité je, že většina z nás je považuje za svátky rodiny, klidu a míru.
Proto vám přeji, ať je oslavíte podle svých představ, co nejvíc v radosti, klidu a míru a s těmi, které máte rádi. Také vám přeji, ať se vám podaří ve světle Vánoc najít naději, že ten příští rok bude lepší než letošní.